Zkušenosti s vlivem zvěře na stav lesních ekosystémů v Sasku

 Dietrich Butter

Značné škody může v lese způsobit spárkatá zvěř. Známé jsou škody na lesních kulturách a přirozeném zmlazení způsobené okusem a vytloukáním srnčí a vysokou zvěří. Škody způsobené okusem vysokou hrají velkou roli ve starších porostech.

Názorně to ukazují dva příklady ze Saska. Na území působnosti lesní správy Bärenfels ve východním Krušnohoří bylo v letech 1926 až 1952 vysázeno 233 000 jedlí bělokorých. Dnes z nich zůstalo zhruba 280 stromů, tedy 0,1%. Důvodem těchto ztrát jsou kromě účinků škodlivin v ovzduší především škody způsobené nadstavy spárkaté zvěře. V roce 1995 jsme prováděli odhad hospodářských škod způsobených zvěří v lesích saského lesního fondu (Treuhandwald – 300 000 ha) a saských státních lesích (Landeswald). Tyto škody jsou součtem ztrát na výnosech dřevní hmoty způsobených okusem, vícenákladů vzniklých při těžbě okusem poškozeného dřeva, vícenákladů vzniklých při zmlazení lesa vynecháním přirozeného zmlazení a nákladů na ochranná opatření (stavba plotů). Odhad se vyšplhal až na cca 28 milionů DM/rok.

 

Cíle lovu v Sasku

Cílem lovu v Sasku je hájit zdravé stavy zvěře za předpokladu, že zemědělské a lesní škody zůstanou v tolerovatelném rámci. Saský lesní zákon k tomu v §24 říká : „Pro vytvoření přirozené rovnováhy lesa a zvěře je nutno stavy zvěře omezit na ekologicky odůvodněnou hranici umožňující přirozené zmlazení lesa.“ Ve vztahu k lesnímu hospodářství to tedy znamená, že stavy spárkaté zvěře je nutno regulovat na pro les únosnou míru!

 

Nástroje k regulaci stavu zvěře

V Sasku jsme se nevydali na cestu zjišťování ekologicky únosné hustoty zvěře a jejího porovnávání se skutečně napočítanými stavy zvěře. Zvěř se v lese nedá spočítat. Vyvozování stavu zvěře z odstřelů je rovněž nedostatečné. Lov je u nás řízen s orientací na výsledky. Za tímto účelem předepisuje shora citovaný §24 saského lesního zákona periodickou lesnickou expertizu, která je prováděna pro všechny lovecké revíry o rozloze lesní plochy minimálně 10 ha. Expertiza sestává ze dvou kroků. V prvním kroku se provádí namátková inventura škod způsobených okusem. Tato namátková inventura je v Sasku jednotná. Na každé kontrolní ploše o výměře 100 ha je provedena jedna namátková inventura. Pro větší lesní území jsou takto zajištěny statisticky podložené údaje o vlivu zvěře na les.

Pro jednotlivé lovecké revíry však výsledky této namátkové inventury často nejsou reprezentativní. Ve druhém kroku proto dochází k odbornému odhadu vlivu zvěře na vegetaci v každém loveckém revíru. Expertiza kromě toho obsahuje i odhad škod způsobených zvěří a stavu zmlazení lesa. Na základě této expertizy se poté vypracovává doporučení plánu odstřelu, jehož platnost je poté realizována okresními úřady. Postup vypracování lesnické expertizy byl zveřejněn v dubnu 2000 ve formě správního předpisu, který je možno získat na Saském státním ministerstvu životního prostředí a zemědělství.

Jako doplnění lesnické expertizy je od letošního roku v lesích, které se nacházejí v majetku Svobodného státu Sasko (189 000 ha), prováděno modifikované kontrolní řízení pro objektivní posouzení vlivu spárkaté zvěře na sukcesi lesa. V rámci tohoto procesu je z každých 200 ha lesní plochy vybrán porost, ve kterém se na 15 kontrolních stanovištích o poloměru 5,64 m provede inventura přirozeného zmlazení. Tato inventura poskytuje informace o potenciálu zmlazení a sukcesi v reprezentativních typech lesních ekosystémů. Kromě toho se stává podkladem pro vymezení dvou z hlediska půdy a vegetace srovnatelných ploch (srovnávací plochy). Jedna z těchto srovnávacích ploch je opatřena kontrolním plotem pro zamezení vlivu zvěře. Druhá plocha zůstává neoplocena. Periodicky je sledována vegetace na obou plochách. Pro posouzení vegetačního vývoje na obou plochách jsou formulovány lesnické směrné hodnoty, které zohledňují skutečnost, že ne každý okus znamená lesní škodu. Srovnání vývoje zmlazení na oplocené ploše s vývojem zmlazení na neoplocené ploše tak umožňuje objektivní posouzení vlivu spárkaté zvěře.

Obě metody, lesnická expertiza a modifikované kontrolní řízení, byly již diskutovány s českými a polskými lesníky v rámci pracovní skupiny Ochrana lesa a lov v rámci spolupráce v dřívějším Černém trojúhelníku.

 

Výsledky inventury škod způsobených okusem

Nyní představím několik výsledků namátkové inventury prováděné v loňském roce v saských lesích. Tyto údaje porovnám s inventurami z let 1998 a 1995 (trend). Inventury škod způsobených okusem ukázaly změnu v druhové skladbě dřevin v případě umělého zmlazení (sázení). Podíl smrku (GFI) a borovice (GKI) se v letech 1995 až 2000 podstatným způsobem snížil. Na rozdíl od toho však podíly buku (RBU) a druhů dubu (SEI a TEI), stejně jako podíl javoru (AH), stouply. Také podíl jedle bělokoré (TA) na ploše zmlazení stoupl.

Následující zobrazení ukazuje porovnání průměrného okusu na terminálu v % pro šest nejvýznamnějších druhů dřevin. Přitom je však nutno respektovat skutečnost, že 20% okus na jednotlivé ploše není posuzován jako škoda, ale jako tolerovatelný vliv spárkaté zvěře. Na tomto zobrazení je dobře patrné, že okus na borovici a na smrku je nevýznamný. V případě druhů jedle bělokoré, buku lesního, dubů a javoru je okus v průměru všech zmlazovacích ploch příliš velký. Nicméně v průběhu let 1995 až 1998 došlo k jeho silnému poklesu. V letech 1998 až 2000 však zase došlo k jeho mírnému nárůstu. Při vyhodnocování výsledků je nutno respektovat skutečnost, že se jednalo pouze o lesní kultury, které nejsou chráněny proti okusu. Kromě toho byla v Sasku každá druhá listnatá kultura v roce 2000 opatřena plotem. Vysoké procento okusu nechráněných listnatých kultur a podíl chráněných listnatých kultur (50%) vedou ke konstatování, že v Sasku, měřeno cílem, je hustota spárkaté zvěře ještě příliš vysoká. V důsledku toho musí dojít ke zvýšení plánu odstřelu.

Další zajímavý výsledek je možno vyčíst z inventury okusu při srovnání % okusu dřevin z přirozeného zmlazení s % okusu dřevin z výsadby (umělé zmlazení). Přitom se ukazuje, že přírodní zmlazení  buku lesního trpí v Sasku okusem méně než vysazované smrky!

Výsledky inventury okusu je samozřejmě nutné diferencovat podle regionů, například podle území lesních správ či loveckých revírů. Na příkladu lesní správy Altenberg ve východním Krušnohoří jsou patrné lesní plochy, v nichž jsou lesní kultury chráněné proti vlivu zvěře v převážné míře oplocením. Podél jihozápadní hranice s Českou republikou není zmlazení v převážné míře chráněno a vykazuje nízký stav okusu. Jiné plochy na jihovýchodě vykazují vysoký stav okusu. Takovouto regionalizací namátkové inventury je umožněno ve spojení s druhým krokem – lesnickou expertizou – vypracovat doporučení výše plánu odstřelu.

 

Výhled

Tato přednáška měla ukázat, že vliv spárkaté zvěře na lesní ekosystémy a jejich schopnost přirozeného zmlazení je velký. Pro sanaci poškozených lesů, například v Krušných horách, je pro restrukturalizaci nestabilních monokultur do stabilních smíšených lesů základním předpokladem regulace stavu zvěře na pro les únosnou míru. Efektivní lov je tak důležitým prvkem v lesním hospodářství. V Sasku se osvědčilo řídit lov (počet odstřelených kusů) podle stavu zmlazení (míry poškození mladých výhonků okusem zvěře).

Mezi lovem a lesním hospodářstvím dochází často ke střetu zájmů. Tomuto střetu zájmů je možno zabránit, jestliže se v jedné osobě sjednotí zodpovědnost za obhospodařování lesů a za lov. V Sasku je tak vedoucí lesní správy současně zodpovědný nejen za obhospodařování státních lesů, ale i za lov ve státních lesích. Přitom je však nutno respektovat, že neustálým úkolem je cílené a nákladově efektivní obhospodařování lesa spolu s efektivním lovem.

 

Der Einfluss des Wildes auf die Wälder in Sachsen

Dietrich Butter

Überhöhte Schalwildbestände können in Wäldern große Schäden anrichten. Dass Ziel der Jagd im Freistaat Sachsen besteht darin, waldangepasste Wildbestände einzuregulieren, bei denen Schäden in Land- und Forstwirtschaft im tolerierbaren Rahmen bleiben. Die dabei angewendeten Instrumente und erste Ergebnisse im Staatswald werden geschildert. Zielkonflikte können vermieden werden, wenn die Verantwortlichkeit für die Bewirtschaftung der Wälder und für die Jagd in einer Person liegt.

 

Dietrich Butter, Sächsisches Staatsministerium  fűr Umwelt und Landevirtschaft

Archivstrasse 1, 010 75 Dresden, Germany, tel.: 0049 / 3515 640, e–mail: Dietrich.Butter@smul.sachsen.de

 

  zpět na program