1.
Nové Město pod Smrkem – školky Dendria s r.o. -
ukázka pěstování sazenic lesních dřevin
2.
Vidlice – Nebeský žebřík
- rekonstrukce
turistického chodníku vedoucího na vrchol Smrku – akce financovaná z programu
PHARE za spoluúčasti Lesů ČR a Městského úřadu v Novém Městě pod
Smrkem
-
oblast Smrku jako zázemí Nového Města pod Smrkem - rozvoj turistických
cest, režim hraničního přechodu, obnovení rozhledny nebo lanovka a sjezdové
trati
-
prosazování náhradních porostů smrku pichlavého v porostu 209 A
zalesnění
– 1997 – 3570 ks smrku ztepilého
1999 – 1000 ks
buku lesního s plastovými ochranami proti zvěři, mrazu a hlodavcům
3.
Prameny Jizery
- výchova lesních porostů na plochách po kalamitě v roce 1966
(porost
218 C 03z – 3,52 ha, věk 34 let)
provedené
prořezávky – 1995 – 0,48 ha, 1998 – 3,04 ha
porost
rozčleněn linkami šířky 2 – 3 m v rozestupu 20 – 30 m
Okolní porosty – 218 B 03z (nad linkou) – probírka 1996 na celé ploše 3,32 ha
217
E 03 (přes cestu) – prořezávka 1995 na celé ploše 4,03 ha
4.
Pod Houbou
- porost náhradní dřeviny – borovice pokroucené (porost 244 C 01z – věk 12 let, SLT 8K, nadmořská výška 850 m), v LHP 80% zastoupení borovice, 20% břízy, oplocenka postavena v roce 1990
5. Rybí loučky
-
původní ekotyp smrku ztepilého, výsadba do shnilých pařezů
V přírodní
rezervaci Rybí loučky pravděpodobně zachována populace původního jizerského
smrku s hojným přirozeným zmlazením. Nad potokem v rezervaci ukázka
výsadby dvouletých smrkových semenáčků do pařezů a shnilého dřeva –
ochrana proti mrazu a buřeni.
6. Lasičí
- výhled do Polska - informace o historii území na horním toku
Jizery (osada Velká Jizera - Gross Iser), Národní přírodní rezervace Rašeliniště
Jizery a Rezerwat Torfowiska doliny Izery, komunikace v území přes
historickou zemskou hranici, možný vývoj kontaktů v současnosti (hraniční
přechody)
7.
Jizerka
- sklářská osada - informace o historii osady Jizerka, Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky, Přírodní rezervace Bukovec (lesnická opatření ke stabilizaci narušených ekosystémů), Památková rezervace Jizerka, naučná stezka, muzeum ČSOP, současná tvář Jizerky - rekreace, turistika, sport). Z lesnického hlediska se jedná o obtížně zalesnitelnou mrazovou lokalitu.
8.
Smědavská hora
- exhalacemi
zničené smrkové porosty - výhled na Frýdlantsko, v pozadí hlavní
zdroj znečištění (tepelná elektrárna)
9.
Pod Ptačími kupami
- horní
hranice buku - stručná informace o Národní přírodní rezervaci
Jizerskohorské bučiny a o lesnickém managementu NPR. Pohled na horní okraj
rozšíření buku a NPR Jizerskohorské bučiny, snaha o stabilizaci a zvýšení
hranice buku – výsadby pod i nad cestou z prostředků LČR – oplůtky
instalovány v roce 1994, opraveny a z odrostlých buků přemístěny
v roce 2000 na náklady SCHKO Jizerské hory
-
oplocenka pod Ptačími kupami (porost 466 A 14 – SLT 6K, nadmořská výška
900 m) v roce 1997
provedeno prosvětlení porostu (vytěženo 34 m3), na podzim oplocení
– ochrana semenáčků buku zejména ze semenného roku 1995, v roce 2000
vyzvedávány semenáčky a přesazovány mimo oplocení. 3 oplocenky v délce
1,28 km financovány z prostředků PPK.

Trasa
č. 2: z Hejnic na Novou Louku - údolím Velkého Štolpichu přes Holubník a
Kristiánov
1.
NPR Jizerskohorské bučiny
-
trasa vychází z náměstí v Hejnicích
po asfaltové silničce do obce Ferdinandov
k Lesní restauraci, dříve Linkova hospoda
-
zde začíná strmý průstup severními svahy pohoří směrem na náhorní plošinu.
Procházíme jedním z nejcennějších území v Jizerských horách - severní
svahy Jizerských hor zde pokrývá plošně nejrozsáhlejší komplex bučin v
České vysočině. V roce 1999 zde byla vyhlášena NPR
Jizerskohorské bučiny, která vznikla spojením původních izolovaných
sedmi NPR a přičleněním rozsáhlého ochranného pásma. Území je zároveň
vymezeno jako biocentrum územního systému ekologické stability nadregionálního
významu, je zařazeno do první zóny odstupňované ochrany přírody a je
genovou základnou buku a javoru klenu.
2. Rokle Velkého Štolpichu
-
patří k nejdivočejším místům v Jizerských horách. Ve svazích nad roklí
můžeme vidět horolezecké skály, vodní tok zde teče přes skalní stupně
a tvoří známé vodopády. Vpravo vedle cesty je ještě znatelná rudná jáma
(Erzloch), pozůstatek horního díla
z 16. století. Údolím prochází tzv. Štolpišská alpská silnice, odvážné
dílo stavitelů z konce 19. století (dobudováno 1891). Pozornost si dodnes
zaslouží mohutná opěrná zeď Galerie, zbudovaná z mohutných opracovaných
žulových bloků, které jsou stále ve výborném stavu.
-
spodní a nejhořejší úsek Štolpišské silnice byl rekonstruován v roce
2000 z prostředků PHARE. Střední část, procházející jádrovým územím
NPR, bude opravena pouze pro potřeby pěší turistiky a nebude sjízdná
motorovými vozidly.
3.
Hejnická holina
- po výstupu na náhorní plošinu se charakter lesních porostů výrazně mění. Listnaté lesy jsou vystřídány mladšími porosty tvořenými výhradně smrkem. Cesta pod Ptačími kupami (Vogelkoppen Strasse) prochází tzv. Hejnickou holinou, vzniklou po větrné kalamitě na konci šedesátých let dvacátého století. Skalní vyhlídka Krásná Máří ještě jednou umožní zhlédnout rozsáhlé bukové porosty na severních svazích.
Opouštíme
značenou cestu a stoupáme krátce na křižovatku pod vrcholem Ptačích kup.
V posledních letech zde byla věnována značná pozornost péči a ochraně
zbytkům bukových porostů (oplocenky, individuální ochrany).
4.
Vrchol Holubníku
-
pod Ptačími kupami se na trasu exkurze znovu napojuje síť značených cest
a dovede nás na vrchol Holubníku. Smrkové porosty velmi silně poškozené
imisemi a částečně odumřelé jsou zde podsázené smrkem a smrkem pichlavým.
Porosty budou dále podsazovány, smrk pichlavý bude nahrazován místními dřevinami,
rašeliniště bude ponecháno samovolnému vývoji.
5.
Sedlo Holubníku
-
v Sedle Holubníku, kterým prochází upravovaná stopa Jizerské magistrály,
byl v roce 2000 a 2001 zřízen povalový chodník přes vrchovištní rašeliniště.
(Tabule s
dvojjazyčným textem nám připomene dramatickou příhodu z roku 1909 se šťastným
koncem. Záchranná výprava pro poněkud nerozvážné turisty tehdy vyrazila
právě z Linkovy hospody - na začátku naší exkurzní trasy).
6.
Osada Kristiánov
- asfaltovou
silničkou již začínáme klesat do bývalé sklářské osady Kristiánov.
Osada
a sklárny byly založeny sklářem J.L.Riedelem v roce 1775. Dnes již z bývalé
slávy zbyla pouze Liščí chata (bývalá sklářská hospoda) a hřbitov, na
němž jsou pohřbení majitelé hutí i sklářští dělníci. Tato kulturní
a historická památka byla v rámci programu stabilizace lesů Jizerských hor
opravena v roce 1999.
7. Dále již krátce podél Blatného rybníka (postaven v roce 1780 spolu s Blatnou pilou) na Novou louku.
