Rekreační využívání CHKO Jizerské hory z pohledu ochrany přírody a krajiny

Jana Mejzrová

Jizerské hory jsou již několik desetiletí významnou oblastí cestovního ruchu. Klimatickými podmínkami, typickou geomorfologií, množstvím přírodních pozoruhodností i kulturně-historických zajímavostí představují atraktivní turistickou oblast nejen pro obyvatele přilehlých sídel, ale i pro návštěvníky ze vzdálenějších měst a ze zahraničí.

Od dob, kdy první turisté, zpočátku neorganizovaní, později pod hlavičkou Horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, vyráželi obdivovat přírodní krásy hor i podhůří, uplynulo více než jedno a půl století. Netrvalo dlouho a péčí spolku v horách vyrostla řada rozhleden a vyhlídek, turistických chat i nových cest. Brána turistice byla otevřena. Již roku 1900 vznikla v Liberci i odbočka Českého klubu turistů, s nímž je od roku 1926 spojeno dodnes používané značení cest. Do konce 19. století spadají počátky horolezectví a o něco později i lyžování a tehdy oblíbené jízdy na saních. Ve 30. letech 20. století vstoupil do hor tramping. Instituce ochrany přírody v těch dobách neexistovaly a hlavním činitelem, který omezoval turistické využívání hor, byl vlastník pozemků, resp. jeho lesní správce.

Během obou světových válek i po nich turistické cesty pochopitelně utichaly, po té druhé se život v horách a jejich okolí změnil docela. Původní obyvatelé museli odejít, noví přicházeli místo nich. Počet rekreantů, kteří osídlovali opuštěné chalupy, postupně převýšil počet trvale usazených (maximálního poměru dosáhl Bedřichov 1:11). Hlavním turistickým odvětvím zůstala v létě pěší turistika spojená s poznáváním přírody, v zimním období nastoupila lyžařská turistika a s technickým vývojem i postupný rozvoj sjezdového lyžování.

Pod vlivem vzrůstající návštěvnosti byla v roce 1960, resp. 1965 nejcennější území vyhlášena státními přírodními rezervacemi a stanoven jim ochranný režim (turistika omezena na značené cesty, zakázáno táboření a rozdělávání ohňů). V roce 1967 pak byly celé Jizerské hory vyhlášeny  chráněnou krajinnou oblastí. Na scénu tak vstoupila ochrana přírody. Již tehdy dostala chráněná krajinná oblast do vínku nesnadný úkol: podporovat rekreační a turistické aktivity nepoškozující přírodní prostředí, zaměřovat pozornost návštěvníků na poznávání přírodních, kulturních a historických hodnot krajiny. Dnes takové způsoby využívání nazýváme šetrná, měkká, trvale udržitelná turistika či ekoturismus a je jim věnováno mnoho odborných publikací.

V souladu s tím byla v roce 1971 pro vnímavé návštěvníky vybudována naučná stezka Jizerka - Bukovec, v 80. letech naučné stezky Pod Dračí skálou a Oldřichovské skály a háje či vyhlídková věž s plošinou v rašeliništi Na Čihadle. Na opravách a údržbě turistických zařízení v celé oblasti se podílely Odbory turistiky (pokračovatelé po r. 1948 zrušeného Klubu československých turistů), Horská služba a ve státních přírodních rezervacích Správa CHKO Jizerské hory. V letech 1972 a 1974 byly Okresními národními výbory v  Jablonci nad Nisou a Liberci vydány vyhlášky o Návštěvním řádu CHKO Jizerské hory (platil do roku 1992), který usměrňoval způsob využívání oblasti, chování návštěvníků a vymezil v centrální části CHKO zónu klidu o rozloze160 km2 vyhrazenou pěší a lyžařské turistice.

V souvislosti s rostoucí oblibou běžeckého lyžování a potřebou oddělit je od provozu lesního hospodářství při rozsáhlých těžbách poškozených lesních porostů prováděných hlavně v zimním období byla koncem 80. let vyznačena Jizerská magistrála a vybavena informačními tabulemi, občerstvovacími kiosky a přístřešky pro turisty. Hlavní myšlenkou bylo propojení jednotlivých horských východisek sítí lyžařských, pravidelně upravovaných tratí.

Od počátku 90. let se objevují v rekreačním využívání Jizerských hor nové aspekty. V roce 1992 vstoupil v platnost nový zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který se některými paragrafy dotýká i rekreačního využívání hor. Rekreační využívání je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO. Na území CHKO je zakázáno tábořit a rozdělávat ohně, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly mimo vyhrazená místa, pořádat automobilové a motocyklové soutěže. Na území I. a II. zóny je zakázáno pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa. V národních přírodních rezervacích je dále zakázáno vstupovat a vjíždět mimo cesty, provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích, jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy.

Významným nástrojem ochrany přírody se stala zonace chráněné krajinné oblasti. Rekreační využívání přírodovědně nejcennějších území zařazených do I. zóny (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky včetně ochranných pásem) usměrňují výše uvedená ustanovení zákona. Naopak IV. urbanizační zóna zahrnující zastavěná území obcí včetně rozvojové rezervy je vymezena např. pro umísťování kapacitních  ubytovacích zařízení, sportovního zázemí a služeb. II. a zejména plošně nejrozsáhlejší III. zóna by měly sloužit různým formám šetrné turistiky.

Zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se Správa CHKO Jizerské hory stala kromě odborné organizace i orgánem státní správy s příslušnými pravomocemi.

V 90. letech zároveň dochází celosvětově k velkému rozvoji nových tzv. outdoorových sportů provozovaných v přírodním prostředí - např. jízda na horských kolech, paragliding, jízda psích spřežení, různé typy orientačních běhů, „survivalů“, ale i sportů motorizovaných (jízda na sněžných skútrech, motocyklech, tří- i čtyřkolkách), leteckých sportů apod.

Pohled ochrany přírody a krajiny na současné aktivity lze vyjádřit následovně:

Pěší turistika je ekologicky nejvhodnějším druhem rekreační aktivity na území CHKO, nevyvolává zásahy do přírodního prostředí a ani celková zátěž při respektování značených cest nepředstavuje nebezpečí pro přírodní stav oblasti. Svojí pomalostí umožňuje vnímání okolí a poznávání přírodních i kulturně-historických hodnot oblasti.

Cykloturistika, jízda na horských kolech. Nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví prošlo v posledních 10 letech všeobecně obrovským rozmachem znásobeným v Jizerských horách nabídkou poměrně husté sítě dobře sjízdných, zpevněných lesních účelových komunikací (panelových, asfaltových) a dobrou dostupností z velkých měst. Přestože cyklistiku vnímáme jako aktivitu šetrnou k životnímu prostředí a přírodě, v některých případech může přírodu ovlivňovat negativně (maloplošná chráněná území, eroze na nezpevněných cestách). Agresívní chování cyklistů může ohrožovat pěší turisty. Vnímání okolní přírody a krajiny při rychlé jízdě bez zastávek je omezené (krajina se stává pouze cyklodromem). 

Lyžařská turistika se na rozdíl od svých počátků, kdy využívala tradičních turistických značených cest a síly vlastních svalů na prošlapávání stop, od 80. let vyvíjí v rekreační sportovní odvětví provozované na strojně upravovaných stopách Jizerské magistrály. Trasy jsou vedeny většinou po lesních účelových komunikacích a značených turistických cestách a nedostávají se do rozporu se zájmy ochrany přírody.

Horolezectví. Většina lezeckých terénů se nachází v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, kde je zákonem č. 114/92 Sb., horolezectví zakázáno. V roce 1999 byla vydána výjimka Ministerstva životního prostředí ČR pro členy Českého horolezeckého svazu (platila do 31. 12. 2000), která vymezovala podmínky, za kterých bylo horolezectví povoleno. V současné době probíhá řízení na vydání výjimky nové.

Jízda psích spřežení je atraktivním sportovním odvětvím provozovaným úzkou skupinou lidí. V letech 1996 – 1998 se konal na povolených tratích v okolí Jizerky závod Gold nugget. Z důvodu negativního vlivu na rekreační prostředí osady Jizerka však vydala
obec Kořenov v r. 2000 vyhlášku o zákazu provozu psích spřežení.

Jízda na koni je odvětvím rozvíjejícím se zvolna, buď jako soukromý koníček, často však ve spojení s tzv. agroturistikou u některých penzionů (Prezidentská chata, Farma Vyšehrad, Dřevona), zatím bez většího přímého vlivu na přírodu.

 Motorové sporty (jízdy motocyklů, terénních tří- a čtyřkolek, sněžných skútrů, automobilů) jsou zákonem č. 114/92 Sb. zakázány. Provoz motorových vozidel mimo veřejné komunikace podléhá výjimce ze zákona, kterou uděluje Ministerstvo životního prostředí ČR. Nerespektování tohoto zákazu je trendem posledních let a v rekreačním prostředí hor se projevuje jednoznačně negativně - hluk, výfukové plyny, narušování půdy a vegetace vjížděním mimo komunikace do porostů (i v maloplošných chráněných územích), ohrožování ostatních návštěvníků. V současné době se stává stále palčivějším problémem v rekreačním využívání hor i podhůří.

Ostatní outdoorové sporty. Orientační běh byl po dohodě s pořadateli závodů vymístěn z I. zóny CHKO Jizerské hory (nejsou obnovovány mapy těchto oblastí). Pro aktivity vyžadující pohyb mimo cesty v národních přírodních rezervacích je nezbytná výjimka ze zákona č. 114/92 Sb.

Rovněž některé obce přicházely v 90. letech s poměrně velkorysými rozvojovými plány rekreačních a sportovních staveb v cenných částech hor v touze zlepšit svoji hospodářskou a sociální situaci či prestiž novými sjezdařskými areály, lanovkami
a sportovními stadiony. U většiny záměrů se zatím podařilo při zpracování územních plánů dosáhnout konsensu a zdůvodnit zájmy ochrany přírody.

Koncem 90. let se podařilo z různých zdrojů investovat peníze do oprav a údržby turistických cest a zařízení, příkladem může být např.:

·        Program PHARE v r. 2000 – grant obcím určený k výstavbě či opravám turistických cest a zařízení na území celého Euroregionu Nisa. V Jizerských horách se podařilo uskutečnit 7 akcí na území 12 obcí - Oldřichov v Hájích (cyklostezka); Hejnice, Raspenava, Frýdlant, Višňová (cyklostezka); Liberec, Hejnice (pěší cesta); Desná (pěší cesta, vybavení); Smržovka (pěší cesta, vyhlídka); Bedřichov (pěší cesta); Nové Město pod Smrkem (pěší cesta).

·        Program 2000 Lesů ČR (viz předchozí referát)

·        Programy Ministerstva životního prostředí ČR – Program péče o krajinu, Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu. V letech 1998 - 2000 bylo vydáno na cesty a chodníky 4 857 000 Kč, naučné stezky a informace 224 000 Kč, ostatní opatření 287 000 Kč.     

V roce 1999 se ve spolupráci referátu dopravy Okresního úřadu v Liberci, který měl tehdy v kompetenci cestovní ruch, a Správy CHKO Jizerské hory podařilo zahájit řadu diskusních setkání organizací dotčených rekreačním využíváním hor (Správa CHKO JH, Lesy ČR, Horská služba, SKI KLUB J 50, okresní úřady, ERN Nisa, ARR, atd.) na téma Turistika  v Jizerských horáchmožnosti a limity. Proběhla celkem 3 setkání, při nichž došlo například k dohodě o vedení značených cyklotras a o pravidlech chování v horách.

Na konec několik námětů, které jsou zároveň příspěvkem Správy CHKO Jizerské hory z pohledu ochrany přírody a krajiny do diskuse o budoucím rekreačním využívání Jizerských hor:

·        Vytvořit prostor pro dlouhodobou konstruktivní diskusi směřující k optimálnímu využívání hor z hlediska rekreace, správy lesa a lesního hospodaření, ochrany přírody, vodohospodářství i dalších zájmů; zapojit do této diskuse širokou veřejnost - obce, občany, návštěvníky, organizace, podnikatele apod.

·        Vypracovat koncepci cestovního ruchu v Jizerských horách jako podkladový materiál pro připravovaný nový územní plán velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace (původní schválen v roce 1984, doplňky zpracovány v roce 1999 - neschváleny), jehož důležitou součástí bude jistě i rekreační využívání regionu včetně širších územních vazeb. Tato koncepce poslouží i jako podklad pro přípravu
a realizaci konkrétních záměrů a akcí.

·        Vytvořit organizaci zajišťující správu a údržbu turistických zařízení v centrální části hor, jejíž provoz by byl hrazen ze sdružených prostředků různých organizací turistickým ruchem dotčených či z něho profitujících.

·        Vytvořit, preferovat, organizačně a finančně zabezpečit systém ekologické veřejné hromadné dopravy do turistických východisek (např. plánovaný systém Regio-tram) tak, aby byl finančně i provozně pro návštěvníky lákavý.

·        Stabilizovat východiska v obcích po obvodu centrální části hor (v místech již vybudovaných parkovišť, autobusových a železničních zastávek) včetně jejich vybavení (informační systém, půjčovny a opravny vybavení, občerstvení):

-  jižní a východní část – Bedřichov (Maliník, stadion), Hrabětice (Arnika), Josefův Důl, Souš, Polubný, Jizerka

-  severní a západní část – Oldřichov (Hausmanka), Hejnice, Bílý Potok, Lázně Libverda, Nové Město pod  Smrkem

·        Mimo zastavěná území obcí (IV. zóna CHKO Jizerské hory) a stávající sportovní areály preferovat tzv. měkké formy turistiky - stabilizovat síť cyklotras (do jisté míry omezit pohyb cyklistů pěšinami či terénem, zejména v přírodních rezervacích a v místech, kde hrozí eroze a narušení přírodního prostředí); podporovat pěší turistiku (prověřit možnosti odklonu pěších tras od cyklistických, pokračovat v opravách turistických cest, zajistit bezpečný pohyb pěších v místech přírodovědně atraktivních); dále případně řešit provoz vozíčkářů, hippoturistiky, jízdy psích spřežení.

·        Zajistit provoz Jizerské magistrály v zimním období a napojení všech východisek.

·        Stabilizovat síť služeb a turistických zařízení v centrální části hor.

·        Ostatní druhy sportovního a rekreačního využívání vyžadující výstavbu objektů, zásahy do terénu či technická zařízení soustřeďovat v zastavěných územích obcí – IV. urbanizační zóně CHKO Jizerské hory.

·        Vytěsnit z CHKO Jizerské hory motoristické sporty a hledat pro jejich provozování vhodné oblasti v regionu (např. na již dříve devastovaných plochách – skládky, lomy apod.).

·        V podhůří preferovat tzv. agroturistiku jako příležitost spojit udržování kulturní krajiny s přírodě a životnímu prostředí šetrnými rekreačními aktivitami.

·        Podporovat rozvoj nezimních druhů rekreace a turistiky (včetně dopravního spojení) v severním a západním podhůří i v ostatních oblastech regionu, např. cyklotrasy na Frýdlantsku, Chrastavsku, Hrádecku – hledat možnosti odlehčení centrální části Jizerských hor.

·        Při neexistenci návštěvního řádu CHKO Jizerské hory vytvořit a obecně přijmout pravidla chování v horách (z hlediska ochrany přírody, lesního provozu i vzájemných vztahů návštěvníků), zajistit jejich širokou publicitu zejména ve všech turistických informačních materiálech vydávaných různými organizacemi, v ubytovacích zařízeních, v informačních centrech obcí.

·        Sjednotit informační systém v horách – v  místech hlavního soustředění návštěvníků Jizerských hor (východiska, hlavní křižovatky) soustředit informační tabule různých organizací.

Na úplný závěr mi dovolte vyslovit možná poněkud idealistické přání, aby se dnešní konference stala počátkem dlouhodobé komunikace a spolupráce všech, kteří mají zájem na trvale udržitelném rekreačním využívání Jizerských hor.

 

Die Erholungsnutzung der Waldlandschaft des Isergebirges vom Sichtpunkt des Natur- und Landschaftschutzes

Jana Mejzrová

Dank seinen Klimabedingungen, seiner typischen Geomorphologie, einem Reichtum an kultur – historischen Denkmälern ist das Isergebirge ein bedeutendes Gebiet des Reiseverkehrs. Seit Beginn der 90ger Jahre können in der Erholungsnutzung des Isergebirges neue Aspekte festgestellt werden, die in eine Formulation von Ansätzen für eine Diskusion über die zukünftige Erholungsnutzung des Gebirges münden :

·         die Schaffung eines Raumes für eine langfristige konstruktive Diskusion zur optimalen Nutzung des Gebirges

·         die Erarbeitung eines Konzeptes des Reiseverkehrs im Isergebirge

·         die Bildung einer Organisation, die die Verwaltung und Wartung der Einrichtungen der Touristik sichern wird

·         die Schaffung, Bevorzugung und organisatorische Absicherung eines umweltfreundlichen öffentlichen Verkehrssystems, die Stabilisierung touristischer Ausgangspunkte in den Gemeinden im Umkreis des zentralen Teiles des Gebirges

·         außerhalb der bebauten Gemeindengebiete und der bestehenden Sporteinrichtungen weiche Arten der Tourstik, Agrartouristik (Urlaub auf dem Lande) bevorzugen, baulich anspruchsvolle Sportarten  und Erholung nicht in die freie Landschaft verbreiten

·         das Dienstleistungsnetzwerk und die touristischen Einrichtung im zentralen Teil des Gebirges stabilisieren, den Betrieb der Isermagistrale in der Winterzeit und den Anschluß aller Ausgangspunkte sichern

 

Jana Mejzrová, Správa CHKO Jizerské hory

U jezu 10, 460 01 Liberec, tel.: 048 / 24 28 999, e –mail: mejzrova@schkocr.cz 

 

  zpět na program