Produkční a mimoprodukční funkce lesní krajiny Jizerských hor

Petr Navrátil, Ivo Růžička

            I když lesnatost celé přírodní lesní oblasti 21 je vysoká a dosahuje 74%, lesnatost krajiny samotného masivu Jizerských hor je ještě vyšší a přesahuje 90%. Les je tedy v těchto horách zcela dominantním prostředím a pro člověka odedávna plní četné funkce.

            Požadavky na plnění funkcí lesů Jizerských hor se v minulosti měnily. Ještě ve středověku spadaly Jizerské hory do ohromného lesního komplexu pohraničního hvozdu
a měly velký význam pro obranu státu. Ve 13. století začala systematická kolonizace a les byl klučením přeměňován na zemědělskou půdu. Tehdy došlo k zatlačení lesa téměř na dnešní hranice. S kolonizací začíná intenzivní využívání lesa jako producenta dříví, především pro otop. Mimo to byl les využíván pro pastvu, brtnictví, lov a čižbu. Již ve středověku začala
v severní části hor exploatace lesa pro potřeby hornictví a hutnictví cínu a mědi a v patnáctém století začíná éra jizerskohorského sklářství. Tato průmyslová odvětví měla vysoké požadavky na dřevoprodukční funkci zdejších lesů a výrazně ovlivnila i jejich stav a složení.

            V dnešní době jsou z mimoprodukčních funkcí jizerskohorských lesů nejvýznamnější funkce vodohospodářská, půdoochranná, ochrany přírody, ekologicko-stabilizační
a rekreační.

            Současnost a budoucnost produkční funkce lesů v Jizerských horách výrazně ovlivnila imisní a kůrovcová kalamita, která proběhla v osmdesátých letech a zcela změnila zdejší krajinu. Na náhorním platu hor, které bylo kalamitou nejvíce postiženo, dnes převládají mladé kultury a mlaziny s různým zastoupením náhradních dřevin. Představu o rozsahu změn, které kalamita způsobila, můžeme získat porovnáním údajů lesních hospodářských plánů z let 1983 a 1993, tedy na začátku a ke konci kalamity.

            Na území náhorního plata hor o rozloze 14 600 ha, kde převládají kalamitní plochy, byla v roce 1983 celková zásoba 2 583 000 m3 dřeva. O deset let později byla na stejném území zásoba pouze 1 063 000 m3. Minimálně 1,5 milionu m3 dřeva padlo tedy za oběť kalamitě. Bohužel to bylo i v porostech předmýtního věku, které měly dřevoprodukční funkci plnit až v budoucnu. Porovnáme-li v zájmovém území v roce 1983 plochu všech porostních skupin starších než 20 let, t.j. 11 032 ha, s plochou skupin starších než 30 let v roce 1993,
t.j. 4 984 ha, zjistíme, že za deset let zde bylo vytěženo více než 6 000 ha, tedy téměř polovina plochy náhorního plata.

            Zajímavé je porovnání plochy jednotlivých věkových stupňů s posunem o deset let rozdílu mezi porovnávanými daty LHP (věkový stupeň je věk skupiny v desetiletých intervalech a po deseti letech dochází také k obnově LHP). Plochy jsou uvedeny v hektarech.

věk. st.

 

holina

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10+

1983

 

286

1826

1470

898

442

781

929

1143

1095

1237

4493

věk. st.

holina

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11+

1993

599

6307

1216

1510

745

339

656

668

563

468

346

1183

rozdíl

 

 

-610

+40

-153

-103

-125

-261

-580

-627

-901

-3310

Z tabulky je patrný vzrůstající úbytek plochy starších věkových stupňů. Zajímavý je velký úbytek plochy prvního věkového stupně z roku 1983, který by měl teoreticky přejít celý do druhého věkového stupně v r. 1993. Jedná se o úbytek 610 ha (tedy přibližně o třetinu), který se dá vysvětlit obtížnými podmínkami pro zalesňování - na velkých kalamitních plochách probíhalo zalesňování často opakovaně a s vysokým nezdarem, takže při dalším zařízení nepřešly některé skupiny do vyššího věkového stupně, ale pro svůj nižší průměrný věk zůstaly ve stupni prvním. Mimo výrazného úbytku porostů v mýtním věku (3 310 ha), je z tabulky patrný i fakt, že produkční funkce lesů bude negativně ovlivněna na 70 let do budoucna. 2 750 ha lesů, které budou vinou kalamity po příštích sedmdesát let chybět v mýtních věkových stupních, představuje při průměrné mýtní zásobě 297 m3/ha celkem 817 000 m3 dřeva.

            Ještě více vynikne omezení dřevoprodukční funkce v porovnání skutečného rozložení ploch ve věkových stupních s normálním rozložením pro lesní oblast Jizerské hory.

věk. st.

holina

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11+

1993

599

6307

1216

1510

745

339

656

668

563

468

346

1183

norm.

 

1386

1386

1386

1386

1386

1386

1369

1273

1152

920

1570

sk.-n.

 

4921

-170

124

-641

-1047

-730

-701

-710

-684

-574

-387

 Z toho, že rozloha 4. - 10. věkového stupně je zde méně než poloviční v porovnání
s normálem, vyplývá, že příštích sedmdesát let bude dřevoprodukční funkce omezena na polovinu proti potenciálním možnostem. U 2. - 4. věkového stupně ovlivní bohužel v budoucnu negativně produkční možnosti další faktor, který není z této tabulky patrný, a to jsou škody loupáním v mladých smrkových porostech. V době po kalamitě převládaly na náhorním platu plochy mladých kultur, které neposkytovaly zvěři úkryt. Zvěř se soustřeďovala ve smrkových mlazinách a tyčovinách, které velmi silně poškodila loupáním.
I když je předpoklad, že některé tyto porosty dorostou mýtního věku, produkce z nich bude velmi nekvalitní.

 Porovnání ploch jednotlivých dřevin (plochy v ha)

dřevina

1983

1993

rozdíl

smrk

13310,3

9786,0

-3521,3

smrky ost.

226,0

2589,3

+2363,3

jedle

3,9

2,3

-1,6

jedle obrovská

 

0,2

+0,2

douglaska

1,2

0,9

-0,3

borovice

38,3

99,2

+60,9

kosodřevina

88,9

268,8

+179,9

modřín

54,6

231,0

+176,7

dub

4,0

4,5

+0,5

buk

498,5

655,7

+157,2

javor

7,7

23,6

+15,9

jasan

 

0,1

+0,1

bříza

64,4

228,0

+163,6

ostatní list.

22,8

119,4

+96,6

lípa

0,7

0,4

-0,3

olše

6,4

6,0

-0,4

ostatní topoly

 

0,5

+0,5

vrba

0,9

0,9

0,0

            Při porovnání plošného zastoupení jednotlivých dřevin vynikne nejvíce výrazný úbytek smrku (o 3520 ha) a současně nárůst plochy smrkových exot o 2360 ha. Mezi smrkovými exotami naprosto převažuje smrk pichlavý. V roce 1993 rostl v zájmovém území náhorního plata na
2 564 hektarech. Smrk pichlavý zde byl vysazován jako dřevina náhradní a do budoucna by měl být postupně nahrazen dřevinami cílovými. Naštěstí je v Jizerských horách poměrně málo porostních skupin se stoprocentním zastoupením smrku pichlavého (290 ha), a tak bude možno většinu ploch, kde tvoří pouze příměs, přeměnit postupně výchovou nebo proředěním a prosázením na cílovou dřevinnou skladbu.

Na datech LHP z roku 1993 je již také patrné zvyšování zastoupení dřevin jako buku, modřínu, břízy. Od té doby dále výrazně vzrostlo zastoupení nejen těchto, ale i dalších melioračních a zpevňujících dřevin. To bude mít do budoucna příznivý vliv na ekologickou stabilitu lesních porostů, a tím i snížení rizika dalších kalamit, které ohrožují produkci dřeva
i další funkce lesů.

             Požadavky na plnění mimoprodukčních funkcí jsou v lesích Jizerských hor výrazně vyšší, než je běžné. Zejména zájmy vodohospodářů, ochránců přírody a zájemců o rekreaci ovlivňují zaměření lesního hospodářství.

            Velký vodohospodářský význam Jizerských hor byl deklarován v roce 1978, kdy zde byla vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jizerské hory svými vodními zdroji a prostřednictvím řeky Jizery zásobují pitnou vodou téměř pětinu Čech. Dva velké vodní zdroje, Kamenice a Desná - Souš, mají na lesních pozemcích pásma hygienické ochrany prvního stupně o výměře 299 ha. V Jizerských horách také pramení 4 vyhlášené vodárenské toky. Jsou to již zmíněná Jizera, Černá Nisa, Kamenice a Černá Desná. V krajině Jizerských hor se dále nacházejí dva zdroje léčivých a stolních minerálních vod. Na severní straně jsou to Lázně Libverda s ochranným pásmem na 1598 ha lesních pozemků a na jižní straně zdroj minerální vody Vratislavice, jehož ochranná pásma leží na 803 ha lesních pozemků.

            Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů klade vysoké nároky hlavně na šetrné provádění mechanizovaných prací, aby nedošlo ke znečištění prostředí a vody ropnými látkami nebo produkty eroze z narušeného půdního povrchu. Také jsou zde četná omezení pro využití chemických prostředků při ochraně a pěstování lesa.

            O významu jizerskohorských lesů pro ochranu přírody byly předneseny samostatné referáty. Požadavky na zaměření hospodaření v lesích pro tuto funkci jsou zejména v I. zóně CHKO, která zde zaujímá 3 500 ha lesních pozemků. V této zóně se také nacházejí maloplošná chráněná území včetně Jizerskohorských bučin, které nejsou tak maloplošné, protože zaujímají plochu 2 688 ha lesních pozemků.

            Hospodaření v lesích chráněných území plní požadavky zpracovaných plánů péče
o tato území, zejména požadavky na druhovou skladbu dřevin, která se může lišit od cílové druhové skladby hospodářských souborů.

            Krajina Jizerských hor je velmi atraktivní pro rekreační využití, nejen pro obyvatele přilehlých oblastí Liberecka a Jablonecka, ale stále více i pro obyvatele vzdálenějších měst, včetně Prahy. V poslední době výrazně sílí tlak na využití zdejší krajiny pro turistické lyžování a cykloturistiku. V přírodní lesní oblasti Jizerské hory je podle údajů oblastního plánu přes 4 000 ha lesů, kde je natolik intenzivní rekreační využití, že to ovlivňuje stav lesů
 a hospodaření v nich. Při poměrně malé rozloze Jizerských hor zde také dochází k četným překryvům funkce rekreační s jinými důležitými funkcemi. Například na 700 ha se funkce rekreační překrývá s lesy ochrannými, na 730 ha s lesy maloplošných chráněných území a na 75 ha s PHO I. stupně. Ve všech těchto a dalších překryvech funkcí mohou vznikat střety zájmů, které bude nutno do budoucna vyřešit.

             Lesy Jizerských hor plní řadu dalších důležitých funkcí, které je pro omezený rozsah referátu možno zmínit pouze stručně. Je to především funkce půdoochranná a protierozní, zejména na kamenných polích, kde dochází k introskeletové erozi, dále je to funkce ekologicko-stabilizační, která je důležitá pro dobrý stav lesa jako ekosystému a tím i pro plnění všech ostatních funkcí, včetně produkční. Svými šesti genovými základnami
a množstvím uznaných semenných porostů jsou jizerskohorské lesy důležité i pro zachování genofondu lesních dřevin. V oblasti je i řada objektů sloužících vědeckému výzkumu
a musíme zde zmínit i to, že zdejší lesy jsou oblastí mysliveckého hospodaření - nejedná se pouze o tolik kontroverzní jelení zvěř, ale i o další tradiční druhy naší přírody.

            Pro hory tak malé svou výškou i rozlohou je požadavků na využití jejich krajiny velmi mnoho a bude záležet na dobré spolupráci všech, kdo zdejší krajinu využívají, aby se plnění tolika funkcí optimalizovalo a nedocházelo ke vzájemným střetům.

 

Produktions und Außerproduktionsfunktionen des Waldes

Petr Navrátil, Ivo Růžička  

Der gegenwärtige Stand und Ausblick der Produktionsfunktion des Waldes wurde durch den Vergleich der Daten des Waldbewirtschaftungsplanes aus dem Jahre 1983 (zum Beginn der Kalamität) mit denen aus dem Jahre 1993 (zum Ende der Kalamität) belegt. Aufgrund der Alters - und Artenstruktur der Bestände wurde festgestellt, auf dem Gebiet des Höhenplateaus vielen mindestens 1,5 Mio. m3 Holz als Opfer der Kalamität und die Produktionsfunktion wird die nächsten 70 Jahre um mehr als die Hälfte gesenkt. Die weiteren wenigstens 20 Jahre wird die Qualität der Produktion durch die Wildverbißschäden negativ beinflußt.

                Von den außerproduktiven Funktionen beginnen die wasserwirtschaftliche Funktion  (Schutzgebiet der natürlichen Wasserakumulation), die Naturschutzfunktion (Landschafts-schutzgebiet und kleinflächige Schutzgebiete) und die Erholungsfunktion (Hinterland für Liberec, Jablonec und bedeutend ebenfalls für Prag) an außerordentlicher Bedeutung zu gewinnen.

                Diese besonders breiten und manigfaltigen Ansprüche auf die Erfüllung der Funktion der Waldlandschaft werden eine gute Zusammenarbeit aller der, die diese Landschaft nutzen, verlangen.

 

Petr Navrátil, Ivo Růžička, Ústav pro hospodářskou úpravu lesa

Jungmanova 10, 466 01 Jablonec nad Nisou, tel.: 0428 / 311 051, e–mail: navratil@jablonec.uhul.cz

 

zpět na program